České žrádlo

pondělí 16. září 2013 14:43

Motto: „Řekni mi, co jíš, povím ti, kým jsi“

Chodím po supermarketu a jsem mrzutý. Není to však pouze vztek, ale i obava, protože jídlo, které požívají mí druzi, stejně jako já, často nestojí za zlámanou grešli, a to doslova. Každý druhý, možná i každý první ví, že se z Česka, jakožto ostatně i z dalších zemí bývalého sovětského bloku, staly popelnice Evropy. O ostatních psát nebudu, zajímá mě náš píseček a příčiny dlouze trvající tristní situace.

 

Jídlo v rukách státu

Na počátku byly  -díry v zákoně- slova, která v něm chyběly. Bohužel, dodnes optimální zákon o potravinách, jejich složení a kvalitě nemáme. Ministerstvo zemědělství se pořád dokola holedbá, kolik kontrol učinilo v zájmu lepších potravin a ochrany nás, koncových spotřebitelů. Mega řetězcům se udělují směšné pokuty. Občas je medializována nějaká ta plíseň nebo prošlé zboží. Stačilo by jediné. Totiž, aby nějaký poslanec napsal a předložil, až bude kompletní vláda, zákon o potravinách. V něm by mělo být fakticky a zcela jasně nadefinováno co sem smí dovážet, a co nikoli, jaké látky v jídle jsou zakázané a jaké povolené. Současná realita je však plná zástupných aktivit a kroků, které jsou nám předkládány jako stěžejní, viz. vetší písmenka vzadu na obalu a rozšířené údaje o složení, zemi původu atd…Sami odborníci na výživu vědí, jak jsou výrobci potravin záludní a všemi mastmi mazaní. Vyznat se v nepřehledných tabulkách, nejlépe s lupou v ruce, je plýtvání časem a holý nesmysl. Kolik lidí má čas, aby v obchodě strávilo dlouhé chvíle studováním každého produktu, který má zamířit do košíku. Situace tak připomíná spíše divoký západ, co není zakázáno je povoleno, a když je direktivně a zákonně něco vyřešeno, výrobce přijde s jinou všivárnou.

 

Potrat a levné potraviny

Na první pohled je patrné, že nelze spoléhat ani na zákazníka obchodů. Co je levné, je dobré. A vůbec nejlepší je mít za levný peníz pořádný nákup: nafouklá kuřata, která jsou napíchaná antibiotiky, rajčata, jež nevyrostla v zemi, ale  na jakémsi podivném syntetickém podloží, nebo levný bochník chleba, který do druhého dne zplesniví.  Když se sejde několik faktorů v podobě volného prostoru pro gaunery, kteří sem ve velkém tahají jídlo pochybné kvality, a poptávka ze strany spotřebitele, je vyhráno pro majitele potravinářských koncernů. Může být i zaděláno na pořádný malér. Levné jídlo totiž není blahovůlí k zákazníkovi. Obsahuje spoustu škodlivých, mnohdy i karcinogenních látek. Slyšel jsem historku od mé vysokoškolské pedagožky, která byla do doktorandském pobytu v Británii. Žili tam v menší komunitě východoevropských studentů, kteří neměli přehršle peněz na utrácení, tedy ani na jídlo. Živili se potravinami, které jsou v anglických obchodech označeny podobně jako u nás za nejlevnější. Často si kupovali obří kuřata, ale nemohli se jich dojíst. Přítel mé univerzitní pedagožky byl po čase odulý a vodnatý v obličeji. To by nebylo to nejhorší. V druhém páru byla i těhotná žena. Po nechtěném potratu v anglické nemocnici se jí lékař zeptal, jak se živila po dobu těhotenství. A pak ji sdělil, že na vině je levné jídlo ze supermarketů.

 

Žne obchodních řetězců

Vadí mi, že si v České republice nekoupím jogurt stejné kvality jako například v Německu, kde mají kvalitu potravin jasně vymezenou v zákoně. Štve mě, že obchody u nás jsou výběrem nesrovnatelné s Holandskem nebo Francií. Také mě nenechává klidným, že máme jedny z nejhorších potravin v Evropě a platíme za ně vzhledem k výši měsíční mzdy mnohem více, než země na západ od nás. Přijde mi nepochopitelné, že nejsme sto dát jasně najevo zemím, které si z nás udělaly odpadkové kontejnery, jasně najevo svůj názor. Možná proto, že vliv té naší české kotlinky je opravdu spíš provinční. Prodejci se často ohání navýsost duchaplnými argumenty, že po daném, rozuměj nekvalitním, zboží je u nás poptávka. Je to jako kdyby říkali, ať do sebe klidně lidé rvou svinstva, když jsou hloupí. Naše malebná kotlinka je na hustotu obyvatel zrůdně zastavěná super, hyper, mega markety, a to dokonce i řetězci, které by v potravinově vyspělejší části Evropy ostře narazily.

 

Buřty za pár korun ne

Na druhé straně je mi jasné, že jsou ve společnosti v době krize i bez ní lidé, kteří mají co dělat, aby měsíčně vyšli s penězi. Jsou nuceni kupovat právě podobná levná svinstva a jíst nezdravé cosi, co jen zdánlivě připomíná jídlo. Nechci se tu omezovat na rady, že kvalitního jídla stačí míň a podobné vylomeniny. Přesto by mělo pro každého být varovným signálem, že věnec buřtů nestojí pár korun, když je z kvalitního masa... Nejde jen o to, že ušetřím, ale hlavně čím vyživuji své tělo, které mi to jednou nepochybně vrátí. Spoléhat na občanskou spolčenost, aby svým aktivním přístupem situaci zčásti vyřešila, například bojkotem levných potravin, je bláhové. Své musí udělat stát, a to jak s kvalitou, tak i cenami. Je dobré se ptát a nezapomínat, kdo a jak tu nakládal, když byl u moci s cenami a daněmi a i třeba podle toho zúčtovat, když se blíží ty volby. Tak dobrou chuť.

 

Jan Odstrčil

Milan JirásekHezké ráno.07:445.11.2013 7:44:09
TondaProc neni v USA popularni kapr??21:4817.9.2013 21:48:54
La.MichaelaTondo,mně v Americe zase chyběl třeboňský kapr21:1417.9.2013 21:14:47
EVATondo,20:5217.9.2013 20:52:00
TondaEVO, hodnotit chut jogurtu19:1117.9.2013 19:11:17
TondaPro EVU16:2517.9.2013 16:25:55
TondaRe. Vyrobci jogurtu v CR16:0917.9.2013 16:09:09
Vašek VašákGlobus22:4716.9.2013 22:47:39
MirecPíšete blbosti22:1816.9.2013 22:18:51

Počet příspěvků: 16, poslední 5.11.2013 7:44:09 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.

Jan Odstrčil

Jan Odstrčil

Tematicky se vyhraňovat prozatím úplně nehodlám. V sekci s mým příjmením najdete občas politická sdělení, jindy kulturní postřehy. Věci vážnější i k pousmání, napsané formou glosy, zamyšlení, úvahy, komentáře nebo podobného útvaru.

Okolní dění mi není lhostejné, a proto jsem se rozhodl, že si založím svůj profil, ve snaze přiblížit svůj pohled ostatním čtenářům.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy