České buranissimo

pátek 12. červenec 2013 14:45

Cesta na dovolenou může mít různé podoby. Občas jednoho zaskočí, co se může za krátkou dobu odehrát například v odletové hale letiště Václava Havla. Zdá se, že ponožky v sandálech jsou často tím nejmenším prohřeškem

Odhodit dennodenní starosti a na chvíli se zbavit pracovních povinností. Dopřát sobě i rodině odpočinek je snem nejednoho Čecha. Dovolená je proto ideální příležitostí, jak změnit prostředí a takzvaně si orazit.

Ani já nejsem výjimka. Hektický rok a spousta povinností před vysněným odletem na řecký ostrov Lesbos způsobily pár dní před dovolenou urputnou nedočkavost a návaly cestovní horečky. Navíc mě těšilo, že vypadnu ze zádumčivé a deštivé krajiny do prozářených jižních končin.

Konečně jsem se dočkal a už si to cupitám po rozlehlém terminálu letiště Václava Havla. Odbavit kufry, projít osobní kontrolou a šup, už sedím v odletové hale. Brzy po mém příchodu začali prostor zaplňovat další spolucestující.

 Zprvu jsem s nadšením pozoroval chumly lidí, které proudily do menšího prostoru. Své krajany mám rád, občas dokonce bývám hrdý na to, že jsem Čech se slovanskou krví v žilách. Bohužel nastávají okamžiky, kdy se od svých krajanů odvracím. Jedná se o pouhé detaily, které mnohdy napoví, s kým má člověk tu čest, protože z detailů se skládá celek, pestrá vitráž, která zaujme tím, jak je vyvedená a vzbudí pocity s kladným nebo záporným nábojem.

Nejsem žádný mizsantrop nebo pedant, ale rád zde poukážu na pár věcí, které mě po dobu, kterou jsem strávil ve společné místnosti s bohulibými krajany, přivedly k názoru, že obraz Čecha v zahraničí ještě stále pokulhává.

Především mě zaujalo, a musím říci, že i překvapilo, několik postřehů. Například jak rádi, nespoutaně a nepokrytě někteří lidé zírají až civí na ostatní. Pokud se do haly dostavil například trochu extravagantněji oděný jedinec, byl doslova vystaven neutuchajícím pohledům ostatních zúčastněných. Pokud přišel kdosi, a nebylo jich málo, s ponožkami v sandálech, bylo vše v pořádku. Chci rozhodně podotknout, že nejsem žádný módní stylista ani Guth-Jarkovský, abych zde podával moralistní výklad, jak se oblékat či chovat. V dané chvíli jsem se považoval pouze za lehce zúčastněného pozorovatele se sklonem přirozeně vyhodnocovat z toho, co se na mě ze všech stran hrnulo.

Nedodržování osobního prostoru každého jedince, oné pomyslné bubliny, bylo věcí zcela samozřejmou. Sem tam si někdo odskočil do duty free shopu, aby se posilnil nejenom před cestou, ale aby na chvíli zamordoval přirozené normy chování. Určitě se v pestré skrumáži promítl i fakt, kdo z kterého konce České republiky pochází. Do toho frenetické matky, které hrdě ukazovaly metody své výchovy (na nebohých dětech) a lačně se rozhlížely po publiku, kolik že to vlastně měly diváků.

Jsem si vědom, že paušalizace nic nevyřeší, že karikatury se najdou všude, ale přeci jenom přibližně dvě stě lidí v odletové hale už určitý společenský vzorek nepochybně nabídnout může. Na samotné dovolené jsem se měl nádherně. Malebné prostředí a přátelští Řekové, spolu s obyvateli hotelu ze všech možných koutů planety, k tomu ještě duševní masáž prostřednictvím uhrančivé krajiny: to vše mi poskytlo dostatečný a zároveň dokonalý životabudič. Párkrát se mě zeptali místní, odkud jsem. Když z mých úst zaznělo, že z České republiky, byly jejich obličeje plné rozpaků. Začínal jsem chápat, proč…

Můj pobyt, protože byl příjemný, se přesypal jako písek z mořské pláže, který jsem tak rád třímal v rukou. Nadešel den, kdy mě opět spolkla letištní hala - tentokrát mnohem menší. Návrat domů byl na spadnutí. Hala byla plná lidí. Na nějaké ponožky v sandálech u ostatních jsem kašlal. Rovnal jsem si své dojmy, ale přece, byly tu mnohem poutavější výjevy napsané v duchu krystalického buranství. Družení se, hojné popíjení piva, poplácávání se po zádech, přitroublé poznámky a smích, který o jeho nositeli často prozradí více, než by chtěl.  Vše nesporně jako projev určité stádovitosti těch, kteří si ze své omezenosti nevědomky vytvořili výsost.

Mávl jsem rukou a vrátil se ke své řecké paměti uplynulých dní. Co mě ale dorazilo, byl výjev z autobusu, který mě a mé milé spolucestující měl dopravit k letadlu. Je pravda, že jsme uvnitř autobusu chvíli čekali, než se rozjede, je pravda, že byl plný k prasknutí, ale je také pravda, že každý projev má své meze. Jakási hrdá matka se nejprve s úsměvem začala rozhlížet po ostatních splavených cestujících. Hned na to začala hulákat jak smyslů zbavená, že má v kočárku dítě, kterému se tam určitě v tom vedru nelíbí. Divné bylo, že mimino nejevilo žádné příznaky nespokojenosti. Matka však začala pořvávat na řidiče, a to dost neumnou angličtinou, ať nás okamžitě odveze. Řidič, protože se musel řídit letovým řádem, zachoval klid, a tak hrdá a usměvavá matka pronesla: „Hey driver, are you stupido,“ a mně bylo velmi stydno, o to víc, že téměř celý autobus matce zatleskal…, alespoň ti, kteří rozuměli.

Své krajany mám rád, občas dokonce bývám hrdý na to, že jsem Čech se slovanskou krví v žilách, občas… Bohužel nastávají okamžiky, kdy se od svých krajanů odvracím. Jedná se o pouhé detaily, které mnohdy napoví, s kým má člověk tu čest, protože z detailů se skládá celek, pestrá vitráž, která zaujme tím, jak je vyvedená a vzbudí pocity s kladným nebo záporným nábojem.

Jan Odstrčil

coolibraPravdu díš.11:564.10.2013 11:56:55
FanyPane T.,21:3013.7.2013 21:30:26
Marek TrizuljakFany, souhlasím - naše buranissimo19:5613.7.2013 19:56:57
josef hejnaPřečetl jsem potěšeně i pobaveně.18:3313.7.2013 18:33:55
FanyPane Trizuljaku15:0613.7.2013 15:06:17
Fany. . . . .15:0013.7.2013 15:00:58
lunicP.S:. Pane Jirásku,14:0013.7.2013 14:00:46
lunicČeské buranissimo?13:5913.7.2013 13:59:22
Milan JirásekHezký den.07:0513.7.2013 7:05:08
Marek TrizuljakFany :-)))06:4813.7.2013 6:48:49
FanyOprava textu00:4213.7.2013 0:42:06
FanyRE: Dobrý večer00:3613.7.2013 0:36:56
bosorkaHm, jaký je rozdíl mezi23:1512.7.2013 23:15:12
Marek TrizuljakLído, to je pravda23:0912.7.2013 23:09:03
Lída V.Ponožky v sandálech22:5312.7.2013 22:53:53
Marek TrizuljakDobrý večer...22:1912.7.2013 22:19:52
Naďa DéJá bych to opravdu19:3412.7.2013 19:34:11
ZuzkaPane Odstrčile,19:1312.7.2013 19:13:09
bretislavJsem pro ponožky i v sandálech18:3012.7.2013 18:30:19
FanyJak to mají v Japonsku17:4212.7.2013 17:42:32

Počet příspěvků: 34, poslední 4.10.2013 11:56:55 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jan Odstrčil

Jan Odstrčil

Tematicky se vyhraňovat prozatím úplně nehodlám. V sekci s mým příjmením najdete občas politická sdělení, jindy kulturní postřehy. Věci vážnější i k pousmání, napsané formou glosy, zamyšlení, úvahy, komentáře nebo podobného útvaru.

Okolní dění mi není lhostejné, a proto jsem se rozhodl, že si založím svůj profil, ve snaze přiblížit svůj pohled ostatním čtenářům.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy